Lokálky a veřejnoprávní systém

Častou reakcí na dokumentární film o rušení regionálních tratí Záhada lokálek je, že by bylo dobré ho odvysílat v televizi. Tomu se samozřejmě nijak nebráním, koneckonců každý filmař chce, aby jeho dílka vidělo co nejvíc lidí, ale bohužel veřejnoprávní systém je neúprosný...

„Ten film nezvládnete udělat bez České televize, kde my to zarazíme,“ nechal se slyšet zástupce SŽDC (dnešní Správa železnic) na začátku roku 2017. V té době jsem za sebou měla roční natáčení, první fázi střihu a plánovala datum premiéry. Moje představy o vyznění dokumentu však byly zhola jiné, než si přál pán ze státní správy, a znala jsem případy projektů, které byly v ČT přijaty do výroby a brzy zastaveny, popřípadě zamrzly při nekonečných vyjednávacích procesech. Podobný osud jsem riskovat nechtěla a jeho slova si vzala k srdci.

Dlouhometrážní dokument Záhada lokálek jsme dotáhli až k premiéře v září 2017 i přes různé patálie, které se po jednání s dotyčným dobrodějem začaly dít. Například zásadní sponzor odřekl finance slíbené na postprodukci. Film jsem tak dodělala jen díky vstřícnosti mých spolupracovníků a sympatizantů, na dluh, s nedostatky v barevných korekcích. Proběhlo několik projekcí, divákům to nevadilo a diskuze po nich trvaly většinou déle než stopáž filmu.

Na začátku roku 2018 jsem proto souhlasila s možností neoficiálně na dokument upozornit paní X z Filmového centra České televize. Paní X se záhy ozvala, překypovala nadšením a domluvila společnou schůzku s panem Y z vyššího ma nagementu vývoje pořadů. Shodli se, že pojetí tématu má přesah pro širokou veřejnost a pro televizní vysílání se hodí. Diskutovali jsme tedy o formě, jak Záhadu lokálek v televizi vysílat. 

Padlo několik návrhů, žádný jsem neodmítala. Film lze dobarvit, zkrátit, přestříhat na cyklus, udělat dotáčky, zkrátka cokoliv si veřejnoprávní panstvo bude přát.

Kafčí systém

Následoval rok vyhýbavých odpovědí, mlžení a mlčení. Na jaře 2019 měl za sebou dokument přes dvacet projekcí s plodnými diskuzemi, chtěla jsem ho posunout do veřejně dostupné distribuce a začít připravovat druhý díl. Proto jsem napsala paní X i panu Y mail s důraznější žádostí o konečné vyjádření stanoviska ČT, na který obratem přišly odpovědi.

Paní X

Je mi to strašně líto, ale na Filmovém centru můžu pracovat jen s distribučními dokumenty do kina, což tenhle projekt není, opravdu z hlediska distribučáků nemám jak s tím pomoci.

Musíte se domluvit s panem Y, anebo po dohodě s panem Y nabídnout projekt buď k akvizici nebo nějaké TPS, která by se tématu a filmu či seriálu ráda ujala a projekt dotáhla… prostě jak se dohodnete s panem Y.

Pan Y

Já se toto snažím systémově řešit asi rok, ale zatím bez úspěchu. Televize umí buď vyrábět (pak to spadá do divize Vývoje) anebo kupovat (pak to spadá do divize Programu). Pokud bych se k tomu chtěl stavět jako k budoucí výrobě, pak to musím nabídnout ve standardních interních nabídkových řízeních a projekt zabiji, protože je to příliš subtilní téma, než jaké televize řeší v rámci svých cca 45 společenských dokumentů ročně.

Takže cesta vede spíše přes prodej vysílací licence. Ale zde nedokáži poradit, neboť jsem zcela mimo proces akvizice a nemohu tudíž ručit za své rady (třeba zda 2 x 26‘ anebo 1 x 52‘), protože nejsem za tuto oblast odpovědný a nedělám scheduling. A neodvažuji se něco doporučit, protože bych hazardoval prací a prostředky autorky.

Já jsem na toto téma obecně svolal vedoucí akvizice, šéfproducenta nákupu, vedoucí skladby ČT 2, programového dramaturga a sebe k jednomu jednacímu stolu, ale model, jak přistupovat k těmto případům se nenašel. Dokud to není oficiálně schválený projekt ČT, nemohu na to nasadit dramaturga. A obráceně, dokud to není hotové, akvizice to nekoupí.

Vím, že je to složité k pochopení, ale ČT nepracuje stylem, že by vlastně dotvářela soukromé projekty vznikající mimo její rámec. Nejsme toho schopni ani kapacitně, protože takovýchto případů jenom v dokumentu je v průměru 50 ročně, což je více než vlastní dokumentární tvorby ČT.

Osobně se snažím nějakou cestu systémově najít, ale zatím ji opravdu neznám. Vím, že paní X velmi upřímně radí nabídnout nějaké TPS (tvůrčí producentské skupině), která by se toho ráda ujala. Teoreticky je to správná rada. Ale prakticky to takto nefunguje. TPS stěží prosazují do výroby i mnohem komplexnější témata s daleko větší společenskou relevancí – a je to logicky jejich priorita. Jediná cesta, kterou vidím já, je, že výrobce musí dílo dodělat a nabídnou televizi k nákupu vysílací licence prostřednictvím Centra převzatých pořadů. Ale je to pro soukromého výrobce velký risk – to přiznávám. Dopředu není opravdu nic garantovaného.

Po jejich odpovědích jsem si připomněla slova zástupce SŽDC a rozhodla se veřejnoprávnímu „Kafčímu“ systému vyhnout. Film Záhada lokálek jsem nabídla do VOD distribuce Bontonfilmu, kde ho bez výhrad přijali. 

Na jaře 2020 jsem za něj převzala čestné uznání poroty Tour region film.

Od roku 2021 bude film Záhada lokálek (1) dostupný přímo přes náš web za cenu měsíčního koncesionářského poplatku.

Uvedení dokumentu Záhada lokálek 2 je plánované na konec května 2021. Zvládneme ho realizovat především díky lidem, kteří podpořili naši crowdfundingovou kampaň. A přestože to z hlediska ČT není ten správný „distribučák“, nepochybuju, že se stejně jako minule podaří uspořádat řadu projekcí s přínosnými diskuzemi. 

Děkuju za váš zájem i podporu.

Andy Primusová, 19. 12. 2020